Motto:  Už jako dětem ve škole se nám ztrácely červené pastelky, když jsme měli malovat rudou hvězdu. NAŠE JEEPY MĚLY VŽDY HVĚZDU BÍLOU! A od té doby se závislost na bílé hvězdě v kruhu u nás stále zvětšuje.....

   Příjemné prožití vánočních svátků a hlavně hodně zdraví a síly do roku 2020. K tomu navrch ještě špetku štěstí a úspěchu. To vše přejeme našim kamarádům a příznivcům spolku Old Car Rangers Praha.

 Rokycansko - 2019.

   Stejně jako v minulých letech, tak i letos jsme s Bobem Balcarem a Jardou Kulhánkem vyrazili na tradiční podzimní výlet. Vyprávění a fotky budou tentokrát z okolí Rokycan.

   Jedeme nejdříve na Ejpovice. Míjíme hospodu U Šnebergů, místo prvního oficiální výslechu K. H. Franka a pokračujeme přes Kyšice, kde byl na cestě do Prahy až do 11.5.1945 zastaven kombinovaný oddíl čs. obrněné brigády. Dále jedeme směrem do Nové Hutě. Tam je nad jezem říčky Klabavy dům, který obýval se svým štábem na konci války E. Harmon.

   V Dýšině jsme vzdali čest soše generála Pattona od sochaře Jaroslava Bockera. Je považována za nejpovedenější sochu generála a je škoda, že  ji Plzeň odmítla instalovat ve svém městě.

V parčíku před OÚ Dýšina je na místě, kde na konci války stál obci darovaný americký kanón, pamětní deska s americkou helmou.

   Chrást má na svém náměstí zajímavý pomník zdejšímu rodáku, panu Skupovi. Je na něm totiž vytesána loutka Hurvínka. Málokdo ví, že se pan Skupa aktivně zapojil do odboje a byl vyslýchám na gestapu. Loutku, jeden z předmětů doličných, pak našli místní děti pohozenou na dvoře gestapa.

   Dále navštěvujeme místo velkého zajateckého tábora pro Němce u Bušovic a jedeme na Březinu. Březina je Jardův magnet, který ho stále přitahuje. Ve správní budově u zámku měl za války pronajaté patro herec Vlasta Burian a v jeho nepřítomnosti tam několikrát tajně přespal parašutista Potůček.

   Po skončení války byli na Březině ubytováni Američané. Za zdí zámecké obory měli ležení vojáci Rudé armády. Dodnes se vypráví o tom, že radost z konce války spojená s alkoholem občas skončila střelbou nad sousední tábor. To prý jaksi patřilo k místnímu „kočkování“.

   Vranovice – pomník na místě obrovského ležení Rudé armády, kde dokonce pronesl svůj projev maršál Koněv, je na vršku, na kterém byste ho nečekali. Pomník je nad „višňovým sadem“ na strmé stráni. Sad vysázeli místní občané po válce na počest Rusů.

  Končíme na přívozu u Nadryb, na místě posledního sestřelu druhé světové války na západní frontě. Messershmit Bf 110 se připletl do cesty dvěma spitfirům doprovázejícím do Prahy anglický čtyřmotorák.

  Počasí bylo tradičně větrné, nálada skvělá, takže zase za rok.

g.M.

      Pozvánka pro členy a přátele spolku OCR.

Za X. horskou divizí na Rivský hřeben.

  Když příslušníci X. horské divize obdrželi tyto nášivky, nevzbudilo to žádné velké nadšení, spíše naopak. Vojáci si je přišívali hroty bajonetů dolů a o soudku prachu, který měl tvar nášivky evokovat, mluvili jako o sudu od okurek.

  Přes toto „remcání“ dokázali vybojovat její příslušníci již krátce po svém nasazení v Itálii rozhodující průlom v německé „Gótské linii“.

  Na jejich úspěchu měl zásadní vliv tvrdý tříletý výcvik v horách Colorada v USA a náročný výběr mužstva do X. horské divize. Jednalo se převážně o špičkové lyžaře a horolezce. O chlapy, kteří byli zvyklí používat svaly, ale hlavně mozek. Při testech inteligence dosahovali oproti např. pěším divizím naprosto hvězdných výsledků.

  Po příchodu na italskou frontu čekalo X. horskou divizi nečekaně mizerné vybavení. Místo spacáků, které tři roky testovali, vyfasovali jen deky. A dokonce i horolezecká lana zůstala ležet ve skladech v USA. Nedostatek potřebného materiálu ale vojákům neubral na elánu něco konečně dokázat.

 V italských horách čekalo na Američany těžko odhadnutelné množství zakopaných německých vojáků v obranných kulometných a minometných pozicích.

  Po průzkumech terénu Rivského hřebenu byla Američany stanovena napohled naprosto šílená strategie útoku. X. horská divize měla zaútočit na všechna německá opevnění najednou, aby si Němci nemohli pomáhat přesouváním posil. A v noci! V noci měl totiž protivník útok za neproveditelný pro neprostupnost strmých horských svahů.

  Když jsme letos lezli na Monte Belvedere, jedno z klíčových pozic pro dobytí celého Rivského hřebenu, bylo podzimní počasí a používali jsme cesty. Sice příkré, ale cesty. Na vrcholku stoupání jsme toho měli dost.

  Vojáci X. horské divize tenkrát dobývali německé pozice na lanech, v plné zbroji a ve sněhu. Velitelé v obavě o prozrazení útoku vydali rozkaz ze všech zbraní vyjmout zásobníky a použít se směli pouze granáty. Překvapení sebejistých Němců, kteří na svých pozicích „zdomácněli“  a ztratili hodně ze své bojovnosti, bylo fatální.

Dobytí Rivského hřebenu proběhlo během několika dní, přestože operace byla plánována na dva týdny. To, že armádní plánovači počítali při tak náročné operaci s 90% ztrátami, se naštěstí nenaplnilo. A tak X. horská divize v následujících měsících úspěšně překročila řeku Pád a svoji bojovou aktivitu ve WW II zakončila u jezera Lago di Garda.

 

Pokud se o výcviku a nasazení X. horské divize chcete dozvědět více vřele doporučuji knihu "Poslední vrchol" od McKay Jenkinse.

 

g.M.

 

 

 

AAR No 8.               Drahňovice 2019

Na letošní Drahňovice se sjelo v pátek 23. 8. 2019 celkem 25 Jeepů, 3 Mutty, 1 Dodge, 1 Chevy, 1 Wrangler a 1 Grand Cherokee. Po obvyklém vlídném přijetí spojeneckých demokratických armád obyvateli, starým a novým starostou zaujaly naše U.S., G.B. a AUSTR. síly obranné pozice před ruskými nástupními prostory. Večer proto proběhl klidně a v radostném znovushledání starých přátel a spolubojovníků.

Na tradičním briefingu v sobotu ráno obrželi vyznamenání, white star baseball cap a členství ve White Star Clubu emeritní starosta Drahňovic Franta Košata, novomanželé Mackovi a náš Private Duck za iniciování a desetileté provozování této krásné mise. Ta je dnes mimo jiné i v dobrých rukou Frantova syna, takže budeme pokračovat v obraně perimetru Drahňovice i v příštích letech.

Letošní mise se nesla v duchu blanických rytířů a vedla jejich krajem. Začali jsme v bývalém VVP Benešov na tankodromu (dnešním motocrossovém areálu), kde si terénní „fajnšmekři“ mohli zkusit, zda ještě umějí zapnout 4x4 a zařadit redukci. Pak jsme pokračovali do Jankova a na bitevní pole u Ratměřic, kde nám jejich starosta představil historii bitvy mezi vítěznými Švédy pod vedením gen. Lennarta Torstenssona nad katolickými habsburskými vojsky Melchiora von Hatzfelda v roce 1645.

Na další zastávce ve Zvěstově a Roudném nám místní starosta představil pohnutou historii komunistického znárodňování, jakož i dějiny těžby zlata a vzácných rud v místním kraji.

Přesunuli jsme se do infocentra hory Blaník (638 m n. m.), abychom se pozdravili s věhlasnými rytíři. Jednoho jsme tam dokonce našli a k naší úlevě zjistili, že přezbrojili na zbraně americké provenience. Šéfka infocentra nám pak zajímavě povyprávěla o posvátné hoře a jejích mýtických obyvatelích.

V Jizbicích pod Blaníkem, slavném to tradičním shromaždišti amerických vozů, jsme dostali zaslouženou mináž ve formě pečených špekáčků. Při té příležitosti jsme do White Star Clubu přijali i opozdivšího se Sgt. Trubku, který obdržel úkol vybavit do září svůj nový baseball cap osmi generálskými hvězdami. Znalci c. v. Sgt. Trubky vědí proč.

Highlight mise proběhl pak ve Vlašimi. Toto město bylo právem Petrem Vaněčkem, organizátorem letošní mise, zvoleno městem odporu proti totalitě. Jako jedna z mála obcí svěsila Vlašim letos 21. srpna státní vlajku na půl žerdi. Proto se místní honorace pozdravila s posádkami desítky našich vozidel, které se pak rády zastavily na kávě na náměstí.

Sobotní večer proběhl klasicky v dobré náladě při poslechu slavného DMC (Duck Military Orchestra). V neděli předali obránci Drahňovic obec do civilních rukou a rozloučili se na jeden rok se sympatickou obcí, která se nikdy cizím vetřelcům nepodrobila.

-colbi-

JESTŘEBÍ - PROVODÍN 2019

FINAL REPORT

Skvělá nálada, skvělé počasí, skvělí lidé, zkrátka skvělá akce. Díky Stanley!

-dck-

AAR No 7.  SILVER A 2019

   Letošní vzpomínková jízda věnovaná jarním výsadkům roku 1942 v Protektorátu se vydařila. Vše proběhlo podle předem připraveného plánu a za rekordní účasti 19 vozidel.

   Jízda vedla krajinou Brd a Křivoklátska, počasí prověřilo schopnost osádek rychle navlékat plachty na jeepy, což trefně glosoval Zbyšek: " Ale zase se alespoň neprášilo". Technika fungovala bez problému, ubytování a stravování bylo po oba dny uspokojivé a jak zhodnotil Mireček, když na nás nestříleli, nemůžeme si stěžovat. Trefili jsme zkrátka opět na správné lidi, co mají pro náš mechanizovaný tramping pochopení.

   Poděkování patří všem účastníkům za perfektní spolupráci, jmenovitě Macovi a Kačerovi za pomoc s organizaci a Brig.Gen. Mgr. Lence Šmerdové z Generálního štábu AČR za patronát nad naší vzpomínkovou jízdou.

   Těším se na Vás, zase za rok na SILVER A 2020, 

Jirka Doga Sedláček.

     www.czechwarexplorer.cz

Čeká Vás velice zajímavý článek Jardy Kulhánka o zapomenutém svědectví paní Chrbolkové a souvislosti s atentátem na R. Heydricha, cesta do USA doplněná fotografiemi a další články.

 pro vstup   klikněte  zde 

Zážitků, akcí a misí je tolik, že máme i:

ARCHIV FOTO

ARCHIV VIDEO

a FACEBOOK

Zacházení se státní vlajkou

Manuál pro zacházení se státní vlajkou zde: Archiv textů/Užitečné.

   Hi Rangers. Pro Vás, ale i pro všechny příznivce a přátele spolku Old Car Rangers, jsem připravil čtení o naší cestě po USA.

 AMERIKA,

 Cesta po sedmi státech

východního pobřeží Unie.

 Old Car Rangers   24. VI. – 9.VII.  2016

Přečtěte si  kapitoly - zde

nebo stáhněte soubor PDF

nebo pokud máte v PC přehrávač Flashplayer

interaktivní kniha

g.m.

PLÁN AKCÍ 2019

5.1.2019

Novoroční jízda