Motto:  Už jako dětem ve škole se nám ztrácely červené pastelky, když jsme měli malovat rudou hvězdu. NAŠE JEEPY MĚLY VŽDY HVĚZDU BÍLOU! A od té doby se závislost na bílé hvězdě v kruhu u nás stále zvětšuje.....

 

Ahoj kamarádi.

   Pro letošní zimní čtení jsem pro Vás připravil téma z úplně jiného soudku. Bude to zpráva o sedmdesáti letech bojů Izraelců za svoji domovinu.  Izrael - cesta do míst bitev a vojenských operací.

g.M.

 

Izrael

Cesta do míst bitev a vojenských operací.

After Action Report No 2.

 

  Navštěvujeme Latrun, místo několika neúspěšných útoků Izraelců proti jordánskému nepříteli. Jednalo se o dobití  strategického návrší, ze kterého r. 1948 kontrolovali Jordánci zásobovací silnici do Jeruzaléma. Ani Židé ale nevyhrávají bitvy, když politici pouze zavelí vpřed a nedají vojákům to základní - láhve s vodou!  Tenkrát tu vyhrálo pekelné horko a chyby velení.

   V důsledku toho, až do šestidenní války v r. 1967, do izraelského území zasahoval dlouhý, nepřátelský, tzv. Latrunský výběžek.

   Návštěva Latrunského památníku padlých vojáků izraelských obrněných jednotek Yad La Shirion, jehož součástí je největší tankové muzeum v Izraeli, je pro nás všechny obrovským zážitkem. Pod širým nebem je zde rozsáhlá, pečlivě udržovaná sbírka všeho, co pomohlo Izraeli v nouzi a mělo to pancéřování. Na čestném místě nad muzeem je na vysokém podstavci umístěn americký tank Sherman M4. Je pro Židy přímo ikonickým symbolem vítězství v tankových bitvách, když byl stát Izrael ještě v plenkách.

  Máme na prohlídku celé tři hodiny, ale dal by se zde strávit v pohodě celý den.

 

   Cestou do Jeruzaléma míjíme souběžně vedoucí silnici, tzv. „Barmskou stezku“. Jedná se o starou, původně římskou cestu, která při arabské blokádě Jeruzaléma v r. 1948 umožňovala nouzově zásobovat obklíčené a téměř vyhladovělé město.

 

   Při průjezdu hraničním bodem mezi Jeruzalémem a Betlémem, kde jsme ubytováni nám Izraelci, bez jakékoli kontroly, jen přátelsky mávli rukou. To je pro nás naprosto zásadní! Znamená to že je klid zbraní. Na našich   plánovaných toulkách pohraničními, převážně vojenskými oblastmi, by jakýkoliv neklid mezi Palestinci a Izraelci pro naše putování znamenal  konečnou.

  

   Čtyři útoky na jeden důležitý opevněný kopec, čtyři prohry.

A hodně vlastní vinou.

g.M.

Izrael

Cesta do míst bitev a vojenských operací.

After Action Report No 1.

 

  Jak ubránit území o velikosti Moravy proti  nepříteli, který vás ze všech stran obklopuje a početně převyšuje? Tak po tom jsme se letos vydali pátrat s kamarády do Izraele.

 

  Do Tel Avivu nás z Prahy letěla parta jednadvaceti nadšenců pro vojenskou historii a už z rozhovorů vedených  v letadle mi začalo docházet, že Izrael jsem měl navštívit už  dávno. V Americe se v ohromném chvatu naučíte spoustu věcí. V Izraeli se naučíte o spoustě věcí přemýšlet.  A pokud sebou máte tlupu stejně naladěných lidí s obrovskou znalostí vojenství a skvělého velitele, kterým náš Daniel rozhodně byl, pak vás čeká vzrušující pobyt plný objevů, překvapení a zážitků.

   Málokdo u nás ví, že přijíždíte do země, která je Čechům velice přátelsky nakloněná. Izrael na zbrojní pomoc z Československa v roce 1948 totiž nikdy nezapomněl. Učí se o ní dokonce ve školách v dějepisu!

 

  Na Ben Gerionovo letiště jsme dosedli v sobotu ještě před svítáním. Po úspěšném pohovoru s imigračními pracovníky státu Izrael jsme nastoupili do připraveného autobusu Volvo-Merkava a vyrazili vzhůru za dobrodružstvím. Našim řidičem byl místní Arab, což je při návštěvě Palestinci obývaných území záruka pro bezproblémový průjezd. Byl to ochotný a vstřícný chlap, který nám byl se svým autobusem k dispozici v podstatě ve dne v noci.

  Z Tel Avivu jsme jeli do Jaffy, kde jsme vyslechli stručnou historii těchto dvou měst. V rychlosti jsme se pokochali prvním východem slunce v Izraeli a spěchali navštívit Ašdod a most Ad Halom (Až sem),  kde první čtyři izraelská letadla (prodaná Izraeli Československem) 29.5.1948 zastavila svým útokem postup egyptských tanků na Tel Aviv. Byl to pro Egypťany naprosto nečekaný letecký útok, neboť dosud  bylo nebe výhradně jejich.

  Další naší zastávkou je místo bojů z května 1948 - osada Yad Mordechai. Židovští osadníci se zde bránili agresi egyptského vojska tak dlouho, dokud osada nebyla doslova srovnána se zemí. I když neměli šanci na vítězství, dokázali vázat několik dní protivníka v jeho postupu.

  Dále jedeme směrem k Jeruzalému a na cestě zastavujeme pod kopcem Castel. Šplháme do prudkého svahu a prolézáme opevnění. V roce 1948 tento kopec úporně bránila slabá izraelská posádka proti velké přesile Arabů. Její šance na přežití se každým dnem bojů prudce snižovala. A pak se stala náhoda, skoro malý zázrak. V noci před generálním útokem byl na obhlídce v terénu zabit Abdel Kádir al-Husajní vrchní velitel, aniž by se o tom někdo z vojáků dozvěděl. Nález mrtvého velitele pak při útoku na židovské pozice způsobil mezi Araby naprostou bezradnost a dosud úspěšný útok se obrátil v panický ústup. Existuje ještě jedna verze, že se po jeho smrti velitelé pohádali a rozešli se do svých vesnic. Každopádně, když kopec znovu obsadili Izraelci, nebyl tam už jediný Arab!

  Tři navštívená bojiště. Jedna prohra a dvě vítězství Izraelců. Ale ty dvě, no fakt, jenom o fous!

g.M.
 

Ahoj kamarádi.

    Jako každoročně Vám děkuji i letos za Vaše příspěvky, podněty i kritiku. A hlavně za materiály, které mi zasíláte. Nerad vařím z vody. Nebýt Vás, nepodíváme se třeba na krásnou fotku od Zdendy Jeřábka s vnukem generála Pattona a jeho dcerou, nebo Pattona v jeepu od Jardy, našeho kamaráda z Demarkačky.  

 g.M.

g.manek@seznam.cz

 

                                   Report No: 1 / 2019

 

   Zpráva z Novoroční jízdy Prahou.

 

   Počasí potvrdilo hlášku mého otce: " Ranní déšť, ženský pláč a psí kulhání nemají dlouhého trvání". A opravdu navzdory katastrofické předpovědi deštivého počasí se sněhem, to byli pouze mimopražští, kteří při výjezdu na akci museli na své Jeepy natáhnout plachty. Počasí pak bylo celý den bez srážek, teplota okolo 6ti stupňů.

   Počet vozidel je již několik let stabilní, takže Kampa nám zatím stačí :-). Přibývá ale každoročně lidí, kteří jdou tuto akci podpořit a také se sejít s kamarády, aby si popřáli do Nového roku.

   Policejní vůz z místního okrsku v 10:30 na své pravidelné trase Kampou kolem našeho konvoje pouze pomalu projel. Na vozidlech s kulomety cal 0.50 a mužstvu bylo vidět, že tahle parta pomoc ani ochranu opravdu nepotřebuje!

   V 11:00 vyrazil konvoj na svojí každoroční trasu. Jeepy si letos na nasolených silnicích připoměly sůl Atlantiku ve dnech vylodění. Stejně jako kdysi, zvládly svůj úkol i nyní.

   Takže ještě jednou našim  kamarádům přeje do Nového roku 2019 vše nejlepší OCR.

 
/g.M/
 

.....A ještě jeden příspěvek účastníka:

 

     díky neutuchajícímu organizačnímu nadšení sgt. Mirka Trubky proběhla tradiční novoroční jízda Prahou bez jakýchkoliv komplikací. K "okýnku" na Kampě se , a to i přes napínavou předpověď počasí  sjelo čtyřicetčtyři aut a sešly desítky kamarádů a známých z pořádajících klubů. Za obvyklé asistence hlídky MěP, povolané bdělými spoluobčany, jsme přesně na 11. hodinu vyrazili na Pražský Hrad, kde proběhlo milé setkání s Mons. Dominikem Kardinálem  Dukou za zvědavého přihlížení  kolemjdoucích turistů.

    Po tradiční hodince jsme ve spořádaném konvoji sjeli k Rudolfínu na focení, kde letošní New Year Joy Ride skončil... Ahoj na dalších letošních akcích!                  Lt. col Doga


.
 

.

Video Novoroční jízda Prahou 2019  

 

 

Všem našim kamarádům a příznivcům spolku OCR přejeme hezké vánoční svátky a úspěšný rok 2019.

g.M.
 

A ještě dáreček pro kamarády bunkrology.   https://firemnividea.eu/videa/dokumentarni-filmy/skrytou-svycarskou-krajinou-2/