Motto:  Už jako dětem ve škole se nám ztrácely červené pastelky, když jsme měli malovat rudou hvězdu. NAŠE JEEPY MĚLY VŽDY HVĚZDU BÍLOU! A od té doby se závislost na bílé hvězdě v kruhu u nás stále zvětšuje.....

 

Všem našim kamarádům a příznivcům spolku OCR přejeme hezké vánoční svátky a úspěšný rok 2019.

g.M.
 

A ještě dáreček pro kamarády bunkrology.   https://firemnividea.eu/videa/dokumentarni-filmy/skrytou-svycarskou-krajinou-2/

 

Ahoj kamarádi.  

   Přijměte pozvánku na tradiční Novoroční jízdu. Patnáctý ročník by si možná již zasloužil nést název jejího orgánizátora, doyena jeepařů. "Jízda Seržanta Mirko Trubky".

 

  Jeepaci & Jeepice, Obojživelníci, Medicars, Džimsy, Dogy, Humíci a ostatní US-ARMY havěti.

   Hola-hola "Novoroční jízda" volá! Tak jako tradičně první sobota po Novém roce 5.1.2019 v čase 09:00 až 11:00 sraz účastníků a příznivců, na Kampě-Vokýnko u Bruncvíka. (u toho chlapa na fotce :-))

Jede se za každého počasí a situace, všichni na své triko.
   Účast pouze pro vozidla US produkce WWII především a jejich následníci & pravnuci jsou naše krevní skupina jsou také vítáni. Bude to již tuším 15 ročník - zraje to jak víno.
Keep´em Rolling.

--
Sgt Mirko Trubka

g.M.
 

R.I.P.

V Curychu zemřel náš letitý kamarád a spolubojovník George Mašek. V tomto městě žil od roku 1968 a působil zde dlouhá léta jako ředitel střelnice. Zde byl, na jeho přání, rozprášen jeho popel. Kdo jste jej znali, ať z našich konvojů či setkání v Drahňovicích, věnujte mu tichou vzpomínku. 
Čest jeho památce.

 

Ahoj kamarádi.

  S laskavým souhlasem Jirky Zemana a Pavla Lavického, autorů článku, členů Jeep Club Jižní Čechy, mi bylo umožněno zveřejnit na našich stránkách následujíci text.

  Tak hezké počtení a mrkněte na jejich klubové stránky. Jsou sice jen  rok staré, ale dobře našlápnuté. (jeepclubjc.cz)

g.M.

 

Miloslav Martinovský

Miloslav Martinovský, voják US Army z Českých Budějovic

Miloslav Martinovský, jeden z mála a snad jediný mladý muž s českými kořeny, který se dostal v poválečné éře do americké 173. výsadkové brigády

Muž, který opustil Československo v době uchopení komunistické moci v r. 1948 a jako mladík se přihlásil dobrovolně do vojenských složek USA. Z vyprávění jeho nevlastní sestry víme, že byl nasazen a vycvičen ke špionážním účelům. Vyznívá to i z jeho dopisu matce, kde ji píše doslovně: “ani nevíš, jak blízko jsem u tebe stál“. Další jeho roky jsou zahaleny tajemstvím, nikdo neví, co v té době do roku 1966 dělal, domníváme se, že byl u armádního vojska. Pak přišel Vietnam a z dokumentů je patrné, že sloužil jako parašutista a byl nasazen do bojů v této válce.

Jeho sestra nám vyprávěla doslova tragikomický příběh, jak ji jednoho dne v r. 1968 (již za uvolněnějšího režimu) navštívila v práci delegace amerického velvyslanectví s tím, že její bratr padl ve válce ve Vietnamu a jako jediné žijící příbuzné (rodiče mezitím zemřeli) ji proto přišli kondolovat a zároveň pozvat do USA k vojenskému pohřbu. Sestra, vyděšená touto skutečností a návštěvou této delegace a navíc si vědoma politickéreprese odmítla účast na pohřbu v USA. Nicméně ji přesto bylo přislíbeno, že osobní věci z pozůstalosti seržanta Martinovského jí budou zaslány. Za několik dnů zastavila před jejím panelovým domem limuzína s vládním znakem USA a z ní vystoupili uniformovaní vojáci v tmavomodrých parádních uniformách, nesoucích na rukou polštáře se všemi medailemi a řády, kterých sgt. Martinovský dosáhl. „Já, jediná v červeném kabátě, protože jsem se ani nepřevlékla, jsme jeli tím malým panelovým výtahem nahoru do bytu. Ve dveřích jsem se automaticky zula a oni také. Bylo to trapné a komické zároveň. V pokoji, předpisovým krokem s předpaženýma rukama mi předávali americkou vlajku, složenou tradičně do trojuhelníku a všechny medaile, které bratr získal v boji ve Vietnamu. Vůbec jsem nevěděla co mám dělat.

Miloslav Martinovský padl v boji o TUY HOA (čti čeu han), americká mapová lokace 6835, dne 30. ledna 1968. Pátrali jsme po jeho minulosti v archivech US Army a zjistili jsme, že celý incident bojů v TUY HOA je dopodrobna vylíčen v Combat After Action Interview „Dog“ Copany 4th Batalion 503d Infantry TUY HOA čili ve zprávě po útoku v této oblasti. Bude jistě velice zajímavé toto přeložit a zveřejnit tak celý průběh boje a posléze i příčinu smrti všech vojáků onoho dne. Dále vyšla i kniha „Země bez slunce“ věnována památce všech vojáků z této události a jak píše autor „kteří jsou na zdi“.

Miloslav Martinovský dosáhl mnoha vyznamenání, bronze star, silver star, purple heart za zranění a mnoho dalších. Myslíme si proto, že si zaslouží jako českobudějovický občan a jediný americký voják z „Vietnamu“ v našem městě, těchto pár řádek.

 

KIA (Killed In Action) – zpráva o úmrtí v akci.

Vyznamenání

 

Závěrem ještě z naší korespondence s Pavlem a Jirkou:

  Ahoj,

Ten padlý seržant byl bratr mé spolužačky,která nám o něm povídala na naší klubové schůzi. Ukazovala nám také Stříbrnou hvězdu a další jeho vyznamenání. Měli jsme tam také vlajku, kterou jí předal vojenský atašé v roce 1968. Ten článek je zpráva,kterou jsme přeložili z dopisu, který dostala od amer.ambasády.

Myslím, že proti jeho zveřejnění nemůže nikdo mít žádné námitky.

Pavel Lavický

Ahoj kamaráde, zdraví Jeep club Jižní Čechy. Článek můžeš zveřejnit, není proč by se nemělo. Jen škoda, že Ti nemohu říci více, když naši schůzi navštívila jeho sestra a vše vyprávěla. Úplný detaily si již nepamatuji. Martinovský tu byl  někdy v.r 1958., to už byl v armádě  a sledoval matku až na trh /proto říká,ani nevíš , jak blízko jsem vedle tebe stál/. Nějak ten článek uprav, dle svého.  

Vašim stránkám ZDAR!

Yves,JCJČ

 

 

   Zpráva z vojenské přehlídky ke 100. výročí vzniku samostatného československého státu.

 

  Předem mé zprávy musím poděkovat všem, kteří mi umožnili jedinečný zážitek, být mezi generalitou naší armády na VIP tribuně.

  Před zahájením přehlídky se naskytla nečekaná příležitost seznámit nejvyšší armádní složky s činností našich klubů vojenské historie zaměřené na US Army a WW II. Zájem a pozornost náměstka ministra obrany pana Landovského i několika generálporučíků, mě upřímně řečeno velice překvapil.

  Drobný neúspěch jsem měl pouze po skončení akce, při oslovení našeho velvyslance v Izraeli pana Martina Stropnického. Požádal jsem ho, aby Česku domluvil náhradou za padesát let staré tanky T72 nějaké Merkavy. Na "hlas lidu" se vyjádřil velmi neurčitě. :-)

  Deštivé a chladné počasí nikomu nevadilo, naopak to dodávalo přehlídce skvělou atmosféru.

g.M.
 


 

   Ahoj kamarádi.

  Tak jsem se letos na podzim opět toulal s kamarády po okolí Domažlic. Bob Balcar mi mimo jiné vyprávěl, jak zařizoval zaslání stuh do USA od starostů českých měst, jako poděkování a připomínku, že nezapomínáme. Pohřeb po 73 létech měl Pfc Fred Ashley, příslušník 2. jízdní průzkumné skupiny.

  Myslím, že Vás Bobův text a fotky z pohřbu zaujmou.

g.M.
 

Pohřeb po 73 létech v rodné zemi –
Pfc. Fred Ashley (původem se státu Idaho) – příslušník 2. jízdní průzkumné skupiny
Padl v boji s nacistickým nepřítelem dne 4. května 1945 na Šumavě  v prostoru obce Nová Hůrka, nedaleko Železné Rudy, kde v té době 2. jízdní průzkumná skupina (pro své bojové umění nazývaná „Pattonovými duchy“) operovala a sváděla poslední boje 2. sv. války. Kromě něho padli i jeho 4 spolubojovníci, kteří mohli být po boji identifikováni a pod svými jmény pohřbeni na vojenském hřbitově. Svob. Ashley byl zpočátku prohlášen za nezvěstného, neidentifikované ostatky, později v tomto místě bojů nalezené, byly převezeny do Francie, kde ale došlo k záměně s ostatky pilota US Air Force, zahynulého v r. 1944 nad Rakouskem. Teprve v r. 2018 se podařilo na základě testů DNA tento omyl objasnit, a tak se mohl 20. října 2018 uskutečnit oficiální pohřeb v jeho vlasti. Pohřbu se zúčastnili také bývalí příslušníci následovnické jednotky 2. jízdní průzkumné skupiny (proslulé 2. kavalérie), která má svoji domovskou základnu v Severní Karolíně a evropskou v bavorském městečku Vilseck (nedaleko Weidenu):
▪ Patrick Biddy a David Gettman, historikové jednotky,
▪ Ryan Meyer, exředitel muzea „Plukovníka Reeda – válečného velitele 2. kavalérie“, se sídlem ve
Vilsecku
▪ Bryan E. Denny, prezident asociace 2. kavalérie
Z dlouhodobých úzkých kontaktů našeho nakladatelství Resonance s nimi vzešla myšlenka zainteresovat starosty těch měst v České republice, která 2. kavalérie osvobodila, vzdát čest padlému příslušníkovi 2. kavalérie prostřednictvím pamětních stuh, které by byly připojeny k věnci věnovanému výše jmenovanými osobnostmi. Všichni páni starostové vyslovili jednomyslně souhlas s tímto řešením, takže se i přes potíže, spočívající v krátkosti termínu daného k výrobě stuh a k jejich včasnému doručení do USA, nakonec vše podařilo a stuhy důstojně reprezentovaly všechna zainteresovaná česká místa (viz v příloze: fotografie a vysvětlení k významu stuh a barev květin).
V armádě USA mají pamětní stuhy své významné místo – jsou udělovány jednotkám za zvláště významné bojové zásluhy, takže pamětní stuhy zaslané z Česka jsou chápány jako mimořádně významná symbolika.
Ze zprávy, kterou našemu nakladatelství spolu s fotografiemi zaslal Patrick Biddy:
Stuhy věnované starosty českých měst a nakladatelstvím Resonance vzbudily u všech účastníků sym-bolického pohřbu, zvláště u příbuzenstva padlého svobodníka (PFC) Freda Asleyho velké dojetí!
Byly nainstalovány již v předvečer pohřbu k jeho rakvi zahalené americkou vlajkou a po krátkém obřadu pak příbuzní padlého přivedli za ruku své malé děti k rakvi se stuhami a vysvětlili jim jejich význam – odkud pocházejí, a jaký vztah v historii tato česká místa ke 2. kavalérii mají! Byla to velmi emotivní situace! Naše nakladatelství také prostřednictvím Patricka Biddyho zaslalo příbuzenstvu padlého vojáka jménem všech zúčastněných českých starostů dopis zdůrazňující, že oběť kterou svobodník Fred Ashley na českém území přinesl, není zapomenuta (viz dopis v příloze).
▪ Žluté růže a lilie představují 2. kavalérii
▪ Purpurové květy představují dvě čestná vyznamenání „Purpurové srdce“, kterými byl svob. Ashley vyznamenán za svá bojová zranění, o tom, že druhé „Purpurové srdce“ obdržel za své zranění v boji
29. ledna 1945 nebylo doposud nic známo.
▪ 5 lilií představuje 5 příslušníků 2. kavalérie padlých 5. května 1945:
svob. George Buttron
des. William Murphy
voj. Brayn P. Lofton
svob. James Hancock
svob. Fred Ashley
▪ modré květy představují oběť, kterou přinesl důstojník US Air Force Richard Lane, jehož ostatky byly nešťastnou náhodou zaměněny za ostatky svob. Freda Ashleyho.
▪ Červené, bílé a modré stuhy pocházejí od starostů měst osvobozených v České republice 2. kavalérií a od tamějšího nakladatelství:
Miroslav Rauch, starosta města Hostouň/Hostau
Dalibor Blažek, starosta města Aš
Libor Picka, starosta města Bělá nad Radbuzou
Rudolf Salvetr, starosta města Klatovy
Jiří Švec, starosta města Nepomuk
Michal Šneberger, starosta města Železná Ruda/Eisenstein
Jan Řežábek, starosta městyse Žinkovy
Bohuslav-Bob-Balcar, nakladatelství Resonance
Po pohřebním ceremoniálu se rodina padlého svob. Freda Ashleyho rozhodla pamětní stuhy z věnce sejmout a uchovat je jako rodinnou památku na skvělé gesto přátel z České republiky.
⃰⃰⃰

2018/08/18 DRAHŇOVICE

50. VÝROČÍ OKUPACE

 

Letošní Drahňovice proběhly plně ve znamení 50. výročí tzv. „bratrské pomoci“ (okupace ČSSR v roce 1968). V obci se sjelo 43 vozidel, jejichž posádky tradičně srdečně přivítal pan starosta se spoluobčany. V sobotu ráno se po brífingu vydal na spanilou jízdu konvoj 43 vozidel (34 Jeep/Ford Mutt, 3 Dodge, 1 Humvee, 1 motorka, 1 Harley se sidecarem, 2 Wranglery a 1 Cherokee). Vrásky na čele dělala nejen šéfovi našeho spřáteleného 3rd Army klubu Mjr. Ferymu ústrojní disciplína, za kterou jistě částečně mohlo i tropické počasí. Tak například Pvt. Duck se zřejmě inspiroval seriálem M.A.S.H. a Colonelem Piercem a vypadal jako příslušník své „domovské“ havajské jednotky mimo službu. Colonel Hawkeye zase vypadal jako Adrian Cronauer (Gooood Morniiing Viet-naaaam! Re: Get f..ked, Cronauer!), takže jeho jedinými vojenskými atributy byl Jeep a plukovnická lodička na hlavě.

Hned na první štaci, rozhledna Špulka, jsme byli udáni babiznou s vizáží politručky Lidových milicí Policii ČR kvůli příjezdu až k rozhledně. Takovým kverulantkám a udavačkám se za minulého režimu přezdívalo „šedý mor“, leč po předložení všech povolení mohl konvoj v pohodě pokračovat dál k Bystřici a k rodinné hrobce rodiny Daňkových (Českomoravská Kolben-Daněk = ČKD) v Líšnu. Tam nám Petr Vaněček představil slavnou a také pohnutou historii tohoto slavného rodu českých průmyslových a agrárních pionýrů. Následující terénní vložka nebyla náročná z hlediska zvládnutí terénu, ale na některých vozidlech se podepsaly tropické teploty formou přehřátých motorů. I obětavý „regulovčík“ Dundee musel se svým motocyklem odstoupit mezi Špulkou a Bystřicí. Vrcholem spanilé jízdy byla však polední přestávka s vynikajícím kapřím obědem sponzorovaným firmou Líšno s.r.o. I notoričtí odmítači „rybí“ stravy byli nadšeni lahodným obědem. Poté jsme konvoj na část trasy rozdělili na velká a malá vozidla a odjeli na tradiční „chill-out“ do nádražní restaurace v Českém Šternberku. Večer končil v Drahňovicích, kde pak už druhý večer zahrál slavný Duck Military Orchestra. Za zdařenou akci patří náš dík mnoha obětavým lidem, z nichž je třeba poděkovat zejména hlavnímu organizátorovi Petrovi Vaněčkovi a symbolicky do nebíčka také slavným předkům z rodu Daňků za dárek nám všem. Budeme jejich pohnutou historii předávat dále našim dětem, vnukům a pravnukům.

-colbi-

Akce 2018

Jestřebí - Provodín 2018

       Jako každoročně nastal čas srazu Jeepů a Harleyů v tomto českolipském kraji.      K této akci bohužel nikdo ze zúčastněných nedodal zprávu o setkání a průběhu akce, takže můžeme konstatovat: akce byla a zdařila se. Žádné negativní zprávy jsme...

SILVER A - After Action Report

     Vzpomínková akce se i přes nepřízeň počasí vydařila. Letos  jsme pozemní cestou  projeli  celou pomyslnou  trasu letounu Handley-Page Halifax Mk.II Srs.I, s/n L9613, NF-V, jehož pilotem byl F/O Ronald C. Hockey, který 29.12.1941 v časných ranních hodinách...

po stopách 90. pěší divize FINAL REPORT

    Čtvrtek 31. 5. 2018 - navečer se sjíždíme na autocampu Annín ze všech směrů. Cesta byla pro všechny poměrně náročná, teploměr ukazoval 32°C. Po nutném občerstvení klábosíme a všichni se ubíráme ke spánku nezvykle brzy. Přesto držíme pěvně pozice dokud nepřijdou...

VÍTÁNÍ SHERMANA.

      Den 19.5.2018 zůstane v paměti všech účastníků vítací akce jako oslava nepřehlédnutelného, třiceti tunového výsledku práce, člena našeho klubu Old Car Rangers, Pavla. Ten, totiž když něco chce, tak nepřestane, dokud toho nedosáhne!      A tak po třech a půl...

Výstava veteránů pořádaná Autoklubem České republiky

         Jako každoročně (už po 12-té) se náš spolek OCR účastnil výstavy veteránů v Praze v Opletalově ulici, kterou má v plné režii Autoklub ČR.    Výstava byla pořádána k výročí 100 let od založení Československé republiky a měla poměrně hojnou účast z řad...

KONOPIŠTĚ A B-17 MEMORY 20. - 22. 4. 2018 FINAL REPORT

   V pátek 20. dubna 2018 jsme se v pravé poledne a za perfektního letního počasí sjeli k památníku devíti zavražděných letců USAAF na Konopišti. Zúčastnilo se 35 Jeepů a Muttů, 1 GMC, 1 Dodge a 1 Wrangler. Premiérovou byla pro nás návštěva nového ambasadora USA pana...

2018/01/06 New Year Joy Ride

      Letošní New Year Joy Ride vyšel na Tři krále a za luxusně vysokých teplot 7-11 stupňů Celsia, což by mohl být nový rekord. Patřičně vysoká byla i účast: 32 Jeepů, 10 Dodge, 1 Harley a 12 Wranglerů. Na Kampu za námi přišli i vojenští Američané z U.S.Embassy s rodinami,...